na Blog.cz

Nuda je hrozná věc. Já se tak nerada nudím:(! Ale teď s momentos nudím, takže píšu tenhle nesmyslnej článek. Nenapadá mě žádnej článek, kterej bych napsala, nebo mě nenapadá, co bych mohla dělat a když mě něco napadne, tak se mi do toho nechce. Já bych chtěla někde ukázat svoje příběhy, nějak je uplatnit. Ne je mít jenom uložený v počítači, nebo daný na blogu. Pořád se zajímám o nějaké časopisy, které třeba mají možnost poslat příběh, ale nikde takový příležitosti nevidím. Jenom třeba abych napsala krátkej článek a ne příběh. Ráda bych měla nějakou možnost uplatnit moje příběhy, jenže kde? Nevíte někdo o něčem, kde by se zajímali o tyblbosti co píšu xD? Těma blbostma myslim příběh, jako je tenhle (zveřejňovala jsem ho asi 100 x xD, ae nwa):

Nadváha jako problém?
Radka je třináctiletá holka. Dobře se učí, má hezké známky i vysvědčení, ale chybí jí jedno. Přátelé. Ptáte se na důvod? Radka má totiž problém s nadváhou. Ona za to ale nemůže, má to prostě v genech a její v celku vysoká nadváha jí překáží takřka všude. Nejen kvůli tomu, že se stydí kvůli tomu být v plavkách, ale hodně lidem její nadváha příjde směšná a proto se jí hodně lidí hloupě posmívá. Radčin sen není najít si kluka, ale najít si přátele. Skutečné přátele, kterým může věřit a nezradí ji. Pozná je?

Další den. Další den v té hloupé škole, říká si Radka, když vchází do velikých prosklených dveří, které vedou do společnosti lidí, mezi kterými jí není dobře. Jediné na co se těšila, bylo vykládání učitelovy látky. Nic jiného ji nezajímalo, na hloupé poznámky a úsměšky byla Radka zvyklá. Chodila na perfektní školu s perfektními učiteli a s bezvadnými žáky. Ale jak pro koho. Pro Radku to byla banda hlupáků a vůbec všeho. Po škole měla pár kamarádů, ale byli to jenom takoví usmrkanci, kteří se nedají považovat za opravdové přátele. Tak a už je ve třídě. Třída byla rozdělena na několik skupinek. V jedné bylo několik holek a horlivě mluvily o tom, kterého kluka jak která okouzlila a hodnotily jak je kdo oblečený a plno jiných věcí. Další parta byl hlouček kluků. který pohledem směřoval k nějaké hře na mobilu a třetí skupinka byli ti lidé, kteří si četli nebo jen tak povídali. Radka ale nebyla vítaná ani v jedné partě. Sedla si a rozhodla se, že si něco přečte. Byl to román. Sotva ale otevřela knihu, odněkud se ozvalo: "Tak už zase čteš ty tvoje romány? Že tě to baví číst to, co se ti nikdy nemůže splnit s tou tvou štíhlou linií,,, ušklíbla se jedna z dívek, která patřila do skupinky "hodnocení oblečení,,. "Myslím, že lepší je číst si román, než kvákat nesmysly o oblečení!,, Odvětila na to Radka a bylo na ní vidět, že ji to trochu rozhodilo. "Ale ale, snad nemyslíš, že jsi mě nějako polekala ty, ty...Obezito!,, Při tomhle nazvání pro Radku se hlouček holek zachichotal a dívka, která s Radkou mluvila se zatvářila povýšeně.
Po škole a nepříjemném rozhovoru šla Radka domů a zavřela se v pokoji. Už zase brečela. Zrovna, když si řekla, že je to asi opravdu tak, že je k ničemu a nikdy s ní nikdo kamarádit nebude, jí někdo zaklepal na okno. "Kdo to může být?,, Ptala se Radka sama sebe a s malou dušičkou otevřela okno. "Promiň že tě ruším, ale když jsem tě viděla, napadlo mě, že...Nepotřebuješ pomoc?" Radka se velice zarazila, protože nečekala tak zvláštní návštěvu. Za oknem stála dívka a koukala na ni velkýma modrýma očima. Radka ale nevěřila, že by s ní chtěla navázat přátelství a tak jenom odsekla: "Ne, žádnou linku důvěry nepotřebuju. Vystačím si sama.,, "Opravdu nepotřebuješ..,, "Ne!!,, Dívka ani nedopověděla větu a Radka ji krátce přerušila a zavřela okno. Za velmi krátkou dobu si ale Radka uvědomila, že možná té dívce měla dát možnost poznat se s ní. Opět otevřela okno, ale nikdo tam nebyl. Ale v dálce se cosi mihlo. "Haló! Háálóó! No ty co si tu byla pod oknem, vrať se!,, Zdálo se, že se dívka vrací. "Co chceš?,, ,optala se ta dívka. "Pojď dál.,, a už Radka běžela ke dveřím, aby jí otevřela.
Dívka vešla do Radčina pokojíku a představila se: "Jmenuji se Lenka a ty?,, "Já jsem Radka,, Holky si podaly ruce a Lenka se rozpovídala: " Víš viděla jsem co se stalo ve vaší třídě a bylo mi tě dost líto a když jsem viděla, že nemáš špatnou povahu řekla jsem si, jestli bysme nemohly být kámošky!,, Radce poskočilo srdce. Myslí to ta holka vážně? Opravdu mi chce nabídnout přátelství? "Opravdu? Už dlouho sním o nějaké kamarádce!,, "Já také. Mám sice spoustu kamarádek, ale žádné nemůžu věřit, žádná mě nikdy nepodržela, když jsem byla v nouzi a myslím, že ty bys to dokázala! Na tobě vidím tu upřímnost, tu vnitřní krásu a skvělou kámošku!,,
Od té doby se Radčin život změnil od základu. Nejen že více chodila třeba na koupaliště a ven, ale začala být sama sebou a úplně si přestala všímat posměšků, kterých ale značně ubývalo. Dokonce i trochu zhubla a do školy chodila s úsměvem. Lenka jí vždy podala záchrannou ruku a díky ní si našla i jiné kamarádky, které jsou bezvadné. Žádná ale nebyla ta nejlepší. Tou je a bude navždy Lenka.

Já vim, ten konec není moc dobrej, protože jsem to psala asi o půlnoci a ke konci se mi chtělo spát, ale ten začátek a prostředek docea ujde ne? Já nevim xD. Není to jedinej příběh co jsem napsala, mám napsaný i dvě knížky (cca je 120 stran xD) a naky básničky a jiný příběhy. Já jen abyste si nemysleli, že mám jenom jeden příběh a zveřejňuju ho tady pořád xD to ne, ae je to jedinej příběh, kterej mám na blogu;) No a tak teda nevíte o něčem, kam můžu napsat příběh?:D